Moje osobní zkušenost

 

Před více jak dvaceti lety jsem procházela v manželství velmi těžké životní období. Slzy a deprese byly na denním pořádku a já nevěděla kudy kam. Odpovědi a řešení jsem tehdy hledala u kartářek, alternativních směrů slibujících rychlé výsledky a odpovědi. Byly to takové „krizové intervence“, které mi daly pocit, že v tu danou chvíli je tu někdo moudrý, kdo to za mě vyřeší. Stres, vyčerpání a nevyřešení minulosti se mi promítlo tělesně a já brala pátá antibiotika během jednoho roku. Moje obvodní lékařka mi vysvětlila souvislost tělesné a duševní stránky a poslala mě pro antidepresiva.

 

Nechtěla jsem to řešit pouze léky a tak jsem vyhledala psychoterapii. Učila jsem se pojmenovávat své pocity a potřeby a po pár měsících jsem se s antidepresivy rozloučila. Pochopila jsem, že pokud chceme něco spravit, musíme pochopit, jak to funguje. A to byl začátek mého sebezkušenostního procesu. Začala jsem studovat různé terapeutické směry a skrze rodinné konstelace, koučink a sebezkušenostní výcvik jsem začala poznávat sama sebe, měnit své pocity zneužívání, manipulace, nepřijetí a beznaděje za pocity pochopení, přijetí, uvolnění a naděje na změnu. Začala jsem se učit chovat dospěle, přebírat odpovědnost za svá rozhodnutí.

 

Mé vztahy se začaly měnit na všech frontách (rodina, partnerství, přátelé, zaměstnání) a já začala chápat, proč se mi některé věci stávají a k čemu mě vyzývají. Mou proměnu vnímali i lidé v mém okolí a často se stávalo, že přišili se svými osobními příběhy a ptaly se na cestu. Z počátku jsem měla na všechno jasnou odpověď, ale to z dlouhodobého hlediska nebylo příliš produktivní. My dospělí jsme tvrdohlaví a zajeté koleje neradi měníme. Rady druhých na nás příliš nezabírají. Jediným odborníkem na svůj život jsme my sami, a proto jsem se začala učit ptát. Dávat otázky, které vedou k zamyšlení a dávají možnost pochopit originální mechanismus každého z nás. To je pak cesta k pochopení a přijetí, po kterém může následovat vlastní rozhodnutí ujmout se kormidla, rozhoupat stojaté vody našich životů a vyjet do míst, kde je nám dobře. Učení V. Satirové, B. Hellingera a technice EFT vděčím za to, že s její pomocí je možné celým procesem projet rychleji, bezpečněji a s větší lehkostí.