"Kvantování Nastěnky a Marfušky"
Máte pocit, že nemáte něčeho dost? Že se snažíte, dřete, přejete, vizualizujete, kvantujete... a ono to nepřichází? Jednou z množných odpovědí může být příběh Nastěnky a Marfušky z Mrazíka. Vzpomeňme jak Nastěnka s pokorou, bez očekávání, bez lpění šla do lesa a co se jí dostalo. A s jakým záměrem tam šla Marfuška? Technicky udělala vše jako Nasťa, ale výsledek opačný.
Je těžké si přiznat, že jsme někdy jako Marfušky, když usilujeme, tlačíme, lpíme, dáváme si podmínky: chceme to teď, letos, toho konkrétního partnera, tu konkrétní práci, dům, dovolenou, aby se naše děti chovaly tak jak chceme my …. Ale co když je nedostatek něčeho pro nás požehnání. Třeba se jedno naše přání, hodnota, neslučuje s tím dalším. Vzpomeňme kolika výhercům velkých peněz se z toho zhroutil život.
Za léta mé praxe se stále znova a znova přesvědčuji, že TO chtění je zástupný prvek něčeho hlubšího.
Moje zkušenost
Před 25 lety jsem absolvovala seminář s přechodem přes žhavé uhlí a poprvé se učila kvantovat. Vše co jsem si tam „nakvatovala“, tehdy se tomu tak neříkalo, se mi i splnilo. Tehdy jsem si přála: zhubnout, vdát se za atraktivního muže, být matkou temperamentního chlapečka, mít krásný dům s terasou…. No a za pár let se vše odehrálo: zásluhou nemoci jsem zhubla, vdala se za atraktivního muže, bydlela v krásném domě s terasou? ALE. Muž byl velmi atraktivní i pro jiné ženy, v domě jsem sedávala často sama, smutná, nešťastná, uplakaná, nechala jsem se ponižovat a záviděla, každé obyčejné tlusté holce, která má svou sebe-hodnotu. A synek byl tak temperamentní, že mu diagnostikovali ADHD :) . Od té doby uteklo víc jak 20 let.
Poučení? Ke svým přáním a touhám přistupuji s velikým respektem. Uvědomila jsem si, že To co je nade mnou je mnohem moudřejší než já sama. Ne každé naše přání nás učiní šťastnými. Možná se mé přání nemusí slučovat s Universem, s tím jak je to dobré pro ostatní. Můj zisk může představovat pro druhého ztrátu. Poslední roky jen prosím mé vyšší Já, něco co mě přesahuje, Boha, aby mi pomohl zvládnout např: „ lpění, existenčních strachů, nenasytnosti v jídle, posuzování, hodnocení, netrpělivosti….“ A taky jsem upřímně vděčná za roky smutku a trápení, kdy jsem byla v pozici oběti, za mého 1. muže, který mě z toho svým způsobem probral i za roky kdy jsem měla hluboko do kapsy i za mou nespokojenost v zaměstnání.... Prožití toho všeho mi umožnilo: být hrdou maminkou mého syna, mít upřímnou úctu k mému současnému muži, dostat odvahu naplnit své profesní poslání a za upřímná přátelství, která mám s lidmi, kteří mě neustále inspirují ... zkrátka za život jaký mám teď.
Nejúžasnější náhled mi umožnily systemické konstalace, a proto je už 5. rokem využívám ve své praxi. Kdo se bude chtít podívat na svou nespokojenost, na své skutečné TO co potřebuje a jak na to, ráda vás provedu. :).